Chtěla jsem, aby si byla mou... II

26. března 2016 v 17:47
POHLED SUMIKO
Po škole jsme šli ihned ke mně. Keiko zatím zavolala domů, že přijde domů později. Takže jsme si mohli udělat čas jen sami na sebe. Ani už nevím jak dlouho to je, kdy jsem s Keiko byla takhle sama. Povídaly jsme si o klucích, nových obchodech a restauracích snad celé hodiny. Smály jsme se. Po hodné chvíli jsem se zvedla s tím, že půjdu udělat čaj. Když jsem přišla, seděla na posteli a četla si nějakou mangu z mé knihovničky. Položila jsem čaj na stolek uprostřed pokoje a chtěla jsem si sednout vedle ní. No nebyla bych to já, kdyby se mi něco nepřihodilo. Zakopla jsem o své vlastní nohy a řítila se přímo na Keiko. Spadla jsem na ní a křečovitě zavřela oči, neodvažovala jsem se je otevřít. Bála jsem se.

"Sumi-chan." Zašeptala a já pomalu otevřela oči. Usmívala se, rukou mi vjela do vlasů a já ihned zčervenala. Za jiných okolností bych hlavu odvrátila, aby neviděla, jak se červenám, jenže teď to nešlo. Držela si mě jak dlaní ve vlasech tak i tím láskyplným pohledem. Nevydržím to, přitáhnu si jí blíž ke své tváři a políbím jí. Nedokázala se ani pohnout. Tohle byl splněný sen.
"Gomene Keiko-chan. Já, víš, chtěla jsem to udělat už strašně dlouho, ale strašně jsem se bála." Tentokrát se červenala ona, otočila hlavu na stranu. Byla jsem překvapená, ale nějak jsem věděla, že jestli teď něco neudělám, budu toho litovat.
"Keiko-chan…" usměji se a prsty jí sjedu po tváři až do vlasů "podívej se na mě, prosím" Otočí hlavu zpátky na mě a mě to znovu vyloudí úsměv na tváři. Dřív než si to já nebo ona rozmyslí, jí políbím, znovu. Jemně, ale za to dlouze. Na chvilku se od ní odpojím, abychom nabrali dech, a přitom se na ni dívám. Neodporuje, spíš to vypadá, že si to užívá. Znovu se přisaji na její rty, tentokrát jsou ale polibky víc vášnivé. Jazykem zkoumám její sladká ústa. Cítím, jak mi její ruka bere lem trička a svlíká ho. Znovu se od sebe odpojíme, aby mi mohla přetáhnout triko přes hlavu. Vrháme se na sebe, odepínám jí její košili a po té jí rozhrnu na strany. Podprsenku zkušeně odepínám jak jí, tak i sobě a házím je někam za sebe. Přesunu svojí váhu trochu na bok, jednu nohu dávám mezi ty její a tu druhou mimo. Pravou rukou se opírám u její hlavy. Políbím jí a po té přecházím z jejich úst na krk, kde jí udělám celkem velkou značku (kdybyste to nepochopily tak je to cucflek), až na prsa, které i když jsou menší, tak se mi líbí, jsou totiž šíleně roztomilé. Jednu její bradavku si beru do úst a začnu sát, olizovat a jemně skousávat. Druhou beru mezi prsty, jemně je tahám a třu mezi prsty. Slyším, jak sténá. Když jsou její bradavky ztvrdlé, levou zajedu níž až do její už navlhlého lůna. Zkousnu už o něco tvrději její bradavku a pak jí políbím. Dělám jí vlhkou cestičku od prsa, kolem pupíku až se dostanu k jejímu lůnu. Oběma rukama si ji chytnu v místech, kde jsou přehyby kolena a zvednu je. Jen jemně jí olíznu a ona se už prohýbá v zádech. Ponořím se do toho úplně, jazykem se dostávám dovnitř a zkoumám jí. Slyším, jak hlasitě sténá a křičí moje jméno. Po chvilce se prohne v zádech a hlasitým výkřikem mého jména dosahuje vytouženého orgasmu. Vrátím se k jejím rtům, a jakmile ji políbím, šikovně se přehoupne, aby teď mohla být ona ta nahoře. Začne postupovat stejně jako já, ale je o poznání něžnější než já a taky o hodně víc nervózní. Povzbudivě se na ní usměji, úsměv mi oplatí a dává se do díla. Takhle pokračujeme ještě několik dalších chvil, používáme nejen jazyky ale pár "pomůcek", které jsem měla ve svém pokoji schované.
"Ech, to bylo." Ozve se udýchaně Keiko a hlavu natočí směrem ke mně.
"Jaké?" zeptám s potutelným úsměvem a propaluji Keiko pohledem.
"Úžasné… Vážně, Sumi-chan." Převalí se na bříško, trochu se nahne a jemně mě políbí. Přehodím přes nás peřinu, a přitulím se k už totálně unavené a vysílené Keiko.
"Oyasumi Keiko-chan." Zašeptám jí do ouška a obě vyčerpané usneme.
Ráno nás probudí telefon, který vyzvání jak potrhlí. Když zjistím, že to není můj, ale mojí milované, nahnu se trochu nad ní a vezmu její mobil z nočního stolku. Překvapeně zjistím, že jí volá máma.
"Keiko-chan…" zatřepu s ní, aby se probudila. Pootevře oči a malátně se posadí.
"Co-co se děje?" zašeptá ještě v polospánku a já se musím usmát.
"Volá ti mamča, Keiko-chan." Podám jí mobil, rychle ho bere do ruky, přijímá hovor a dává si ho k uchu. Slyším tlumeně, že se její máma bála, protože se večer nevrátila. No jasně, Keiko mamce říkala, že přijde později. Sakra, naprosto mi to vypadlo. V duchu zanadávám, jaké nejsem pako. Po chvilce domlouvaní a omlouvaní vypla mobil a vstala z postele. Oblékla se a takovým zvláštním pohledem se na mě podívala.
"Měla bych jít. Arigato za nádherný večer. Já-ja…" červená se a přitom začíná roztomile koktat. "rá-ráda bych si to ně-někdy zo-zopakovala." To už mám pocit, že omdlí, je totiž červená jak rak. Usměji se a odpovím "Já taky, taky si to ráda zopakuji."
"Už-už musím jít. Dneska a zítra už bohužel něco mám, takže se uvidíme až ve škole. Měj se Sumi-chan." Ani jí nestačím odpovědět a už je pryč. Vzdychnu si a začnu dělat to, co dělám pokaždé. Hry, budu hrát hry.
Týdny ubíhají a já s Keiko jsme stále spolu. Využíváme toho, že rodiče nejsou doma a užíváme si milostné hrátky. Nikdo to neví. Vlastně, to nemá nikdo ani jak zjistit. To, že spolu chodíme. Ze školy to nikdo zjistit nemůže, přece jen spolu chodíme do školy nebo naopak ze školy. Přece jen, jsme nejlepší kamarádky. Ale jednoho dne se přeci jen něco změnilo a já ani netušila, jak moc mi to změní život a jak moc to vlastně bude bolet.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama